Bufík už dávno nepatří jen do kamionu

Ještě před pár lety znal slovo bufík hlavně řidič kamionu. Malé naftové topení pod sedadlem nebo v úložném prostoru kabiny mu v noci na odstavném parkovišti drželo teplo, aniž by musel nechat běžet motor.

[obrazek1]

Dnes stejné zařízení najdeme v garáži za rodinným domem, ve stavební buňce, v dodávce řemeslníka nebo na chatě. Z drahé výbavy nákladních aut se nezávislé topení stalo běžnou věcí pro kutily, chalupáře i firmy.

Z kabiny kamionu do celé dopravy

Princip je jednoduchý a za desítky let se příliš nezměnil. Malé čerpadlo dávkuje naftu do spalovací komory, kde ji zapálí žhavicí svíčka. Plamen ohřívá výměník a ventilátor jím fouká vzduch, který se do vytápěného prostoru dostává čistý. Spaliny odcházejí samostatným potrubím ven. Topení bere palivo a elektřinu, ale na motoru vozidla nezávisí, odtud i jeho název.

Právě tahle nezávislost dávala smysl v dopravě. Motor běžící celou noc na volnoběh spálí výrazně víc nafty, opotřebovává se a obtěžuje okolí hlukem i výfukovými plyny. Malé topení v noci spotřebuje zlomek paliva a kabinu udrží v teple. Kromě kamionů se proto brzy uchytilo i v autobusech, lodích a kabinách pracovních strojů.

Co se změnilo

Dlouho šlo o zařízení za desítky tisíc korun, které se montovalo v servisu napevno do vozidla. Zlom přišel s masovou výrobou kompaktních jednotek, které se prodávají jako hotový celek. Topení, nádrž, ovládání a výfuk jsou v jednom přenosném kusu. Cena klesla na úroveň běžného elektrického nářadí a zařízení se dá postavit kamkoli, kde je možné vyvést spaliny ven.

Změnila se i výbava. Běžným standardem je dnes digitální displej s termostatem, dálkové ovládání a časovač, se kterým se dá topení spustit ještě před příchodem do dílny. Mnoho modelů umí kromě 12 V pracovat i ze sítě 230 V, takže v garáži běží ze zásuvky a v dodávce z baterie. Spotřeba se u osmikilowattových jednotek podle nastaveného výkonu obvykle pohybuje zhruba mezi 0,14 a 0,45 litru nafty za hodinu.

Kde se dnes topí naftou

Nejčastěji v prostorech, kam se nevyplatí táhnout rozvody ústředního topení a kde elektřina nestačí. Typická je garáž nebo dílna u domu napojená na slabší jistič. Elektrický přímotop s vyšším výkonem v ní vyhazuje pojistky, zatímco naftové topení si ze zásuvky vezme jen desítky wattů na ventilátor a čerpadlo.

Dalším příkladem jsou stavební a zahradní buňky, přístřešky, sklady nebo včelíny. Chalupáři oceňují, že vymrzlou chatu vytopí za krátkou dobu a nepotřebují k tomu komín ani zavedený plyn. Řemeslníci a lidé, kteří cestují dodávkou, zase topení používají stejně jako kdysi řidiči kamionů, tedy k vytápění kabiny nebo nákladového prostoru bez běžícího motoru.

Na co nezapomenout

Rozšíření bufíků mezi hobby uživatele s sebou nese i chyby, se kterými se v nákladní dopravě téměř nesetkáte. Zásadní je odvod spalin. Výfukové potrubí musí vždy vést mimo vytápěný prostor a nesmí končit tam, kde by se plyny mohly vracet dovnitř, například pod podlahou nebo u větracího otvoru. Uzavřená spalovací komora zajišťuje, že do místnosti proudí jen ohřátý vzduch, ale jen pokud je výfuk správně vyvedený.

Důležité je také palivo. Topení je konstruované na motorovou naftu a v zimě na naftu zimní. Topný olej, petrolej nebo staré zbytky z kanystru zkracují životnost svíčky a zanášejí spalovací komoru. Pomůže i občasný provoz na plný výkon. Jednotka, která celou zimu běží jen na minimum, má ve spalovací komoře víc usazenin a hůř startuje.

A konečně výkon. Údaj na krabici platí pro ideální podmínky. V neizolované plechové garáži s netěsnými vraty bude stejný bufík topit výrazně hůř než v zateplené dílně. Při výběru se proto vyplatí vycházet z toho, jak prostor drží teplo, a ne jen z počtu metrů čtverečních.

Nenápadná malá revoluce

Bufík je dobrým příkladem technologie, která ve své původní oblasti zestárla, ale zároveň si našla nové využití. Z výbavy pro profesionální řidiče se stal nástroj pro každého, kdo potřebuje rychle a levně vytopit místo bez topení. Vyžaduje jen trochu respektu ke spalinám a kvalitní naftu. Pak dokáže roky nenápadně sloužit v garáži, na chatě i v dodávce.